čt29102020

Poslední aktualizace26.03.2017 (01:52)

Back Jste zde: Home zakládání

Pilotové práce Pragis

Pilotové práce zvláštního zakládání objektů na velkoprůměrových pilotách

Společnost Pragis, a.s. zajišťuje pilotové práce při zakládání objektů na velkoproměrových pilotách. Tyto Piloty představují jednu z nejstarších metod hlubinného zakládání staveb všech druhů a v současné době metodu nejrozšířenější. Proto zaujímá tato technologie i jedno z nejvýznamnějších míst ve spektru technologií.

Celkem asi 100 typů pilot se v zásadě dělí na dvě skupiny podle toho, je-li při jejich výrobě nutné zeminu odstranit z prostoru, jež pilota zaujímá (replacement piles), nebo dojde-li různým způsobem k roztlačení této zeminy do okolí budoucí piloty (displacement piles). V České republice se nejvíce provádějí piloty vrtané, jež jsou hlavními a typickými představiteli první skupiny pilot a tvoří více než 90 % podíl všech pilot na našem trhu. To je dáno jejich relativně největší univerzálností, jež je nutná s ohledem na pestré geotechnické podmínky stavenišť na našem území a jistou tradicí a zkušenostmi s velkoprůměrovým vrtáním. Podle ČSN EN 1536 se za vrtané piloty považují jednak prvky kruhové s průměrem 300–3000 mm bez omezení délky, jednak prvky nekruhové, tzv. lamely podzemních stěn, jsou-li betonovány v jednom záběru a je-li jejich průřezová plocha menší než 10 m².

Vrtané piloty

Vrtané piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná. Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.

Jejich hlavy lze opatřit monolitickými vrtanými patkami s kalichy pro přímou montáž prefabrikovaných železobetonových sloupů nebo spojovací výztuží pro navázání sloupů monolitických. Bezproblémové je rovněž využití pilot jako osamělých základů pro ocelové sloupy. V případě mimořádně velikých zatížení se navrhují ve skupinách spojených v hlavě železobetonovou patkou, pásem či deskou.

Vrty pro piloty

Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení. V nestabilních zeminách se vrty paží, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna. K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic. Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové pažicí suspenze. 

Po dovrtání a vyčištění vrtu se obvykle vkládá armokoš; poté následuje betonáž piloty, která se v případě suchých vrtů provádí pomocí betonážní (usměrňovací) roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění. Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour. K betonáži se využívá betonů třídy C16/20 až C30/37 s vysokým stupněm zpracovatelnosti, který je nutný pro dokonalou betonáž piloty.

Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna. Šnek se do zeminy zavrtá, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku. Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku. Využívá se čerpadla, jež je pružnou hadicí přímo spojeno s hlavou vrtného nástroje.

Práce s vrtanými piloty

V průběhu betonáže se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu. Tento postup řídí mikroprocesor tak, aby v základové půdě nezůstal žádný prostor, jenž by nebyl vzápětí vyplněn betonem. Po dobetonování vrtu až do úrovně pracovní plošiny a odstranění opadané zeminy ze šneku lze čerstvý beton piloty opatřit armokošem, který je do betonu postupně vtlačován, nikoliv však vibrován, a to proto, aby nedošlo k roztřídění vysoce plastického a dobře zpracovatelného betonu. Piloty CFA jsou ve vhodných geotechnických podmínkách velmi výhodné, neboť produktivita práce při jejich výrobě dosahuje až několikanásobku produktivity práce dosahované při výrobě jiných druhů pilot.

Pilotové stěny kotvené i nekotvené, těsnící převrtávané pilotové stěny.

 Podzemní stěny

Jednu z nejvýznamnějších technologií speciálního zakládání staveb představují podzemní stěny, které firma Pragis, a.s. využívá ke svým projektům. Tyto stěny se používají k zapažení hlubokých výkopů jako konstrukce pažicí, zároveň ale mohou být i trvalou součástí suterénů staveb jako stěny konstrukční.

Podzemní stěny se rovněž používají k oddělení dvou zemních prostředí jako stěny těsnicí nebo v kombinaci vyjmenovaných účelů. Podzemní stěny vznikají vyplněním vyhloubené rýhy příslušným materiálem – podle účelu jím může být prostý beton, železobeton, jílocement či jílocement s chemickými přísadami – nebo může být do rýhy vyplněné samotuhnoucí suspenzí osazen prefabrikát.

 Podzemní stěny monolitické

Realizace podzemních stěn začíná vybudováním vodicích zídek, které určují jejich přesnou polohu. Vodicí zídky stabilizují horní část rýhy pod terénem, poskytují oporu pro hloubení a osazování prvků do rýhy. Při těžbě také slouží také jako zásobní prostor pro pažicí suspenzi, pod jejíž ochranou je těžba podzemních stěn prováděna. Pažicí suspenze je obvykle jílová a plní funkci hydraulického pažení stěn rýhy a zajišťuje její stabilitu. Rýha podzemní stěny se hloubí hydraulickým nebo lanovým drapákem, popřípadě hydrofrézou.

Tloušťky podzemních stěn jsou 400–800 mm (případně 1000–1200 mm), hloubky většinou nepřesahují 30 m, mohou být však i několikanásobně větší, zvláště při použití hydrofrézy. Podzemní stěna je hloubena po lamelách šířky převážně do 7 m. Vodotěsnost spár mezi jednotlivými lamelami je zajišťována těsnicími pásy, které jsou navlečeny do ocelových pažnic tvořících bednění pracovní spáry (tzv. waterstop).

Podzemní stěny prefabrikované

Společnost Pragis, a.s. se zaměřuje i na stěny, které jsou sestavovány ze železobetonových panelů, vyrobených na celou hloubku stěny a osazovaných do rýhy pažené samotuhnoucí suspenzí. Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, vloženou do zámku a zainjektovanou stabilizovanou cementovou směsí. Prefabrikované podzemní stěny lze kotvit zemními kotvami nebo rozpírat.

Použití prefabrikovaných stěn je stejné jako u klasických monolitických podzemních stěn. Přednostní uplatnění nacházejí tam, kde je požadován hladký povrch jejich líce, jako např. u pohledových opěrných stěn, podchodů nebo v místech, kde je výhodné osadit prefabrikát s jeho vyložením nad pracovní úroveň. Pokud je vyprojektována prefabrikovaná podzemní stěna o hloubce větší než 12–14 m, provede se jako stěna kombinovaná, přičemž spodní část rýhy je vybetonována stejně jako monolitická stěna a do čerstvého betonu je ihned osazen prefabrikát, který tvoří odhalenou výšku stěny.

Podzemní stěny těsnicí

Postup provádění je stejný jako u monolitických podzemních stěn, místo betonu se však do rýhy zapažené jílovou suspenzí ukládá jiný typ výplně. Běžnější je však použití samotvrdnoucí těsnicí suspenze, která při hloubení rýhy plní funkci pažení a po vytvrdnutí se stává vlastní těsnicí výplní rýhy, takže odpadá její výměna a těžba může probíhat kontinuálně. Pro výrobu samotvrdnoucích těsnicích suspenzí, jejichž složení se upravuje podle požadavků projektu, charakteru a stupně agresivity prostředí, lze např. použít místní přírodní materiály nebo speciální těsnicí hmoty ZEOFIX® a SEKOFIX®.

Ve vysoce agresivním prostředí je možno zvýšit těsnicí efektstěny fólií z plastické hmoty, vloženou do rýhy. Vodicí zídky jsou těsnicích stěn většinou redukovány na jednoduché šablony nebo se zcela vypouštějí. Tyto stěny se používají k utěsnění podloží přehrad, hrází rybníků a řady dalších objektů vodního stavitelství. Slouží i jako ochranné clony zamezující kontaminaci podzemních vod a ohrožení životního prostředí.

Tenké těsnicí stěny

Pro odizolování dvou zemních prostředí se s úspěchem používají tenké těsnicí stěny. Ty brání šíření kontaminovaných vod např. ze skládek komunálních odpadů a snižují hydraulický spád proudící podzemní vody, čímž např. snižují namáhání podloží hrází na vodních tocích při povodních.

Tenké těsnicí stěny se zhotovují následujícím způsobem: ocelový profil tvaru I nebo H, výšky asi 60 cm, vybavený tryskami a silnou stojinou je zavibrován do zeminy na projektovanou hloubku. Při jeho vytahování je pak vzniklý prostor vyplňován přes trysky těsnicí směsí, což bývá nejčastěji jílocementová suspenze. Spojitost stěny je dána překrýváním vibrovaných profilů; tloušťka je určena šířkou zavibrovávaného profilu a pohybuje se v rozmezí 100 až 150 mm.

 Veškeré práce týkající se podzemních staveb Vám profesionálně zajistí firma:

PRAGIS a.s. - Divize STAVEBNÍ SPECIFIKACE
Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  web: www.pragis.cz

Pragis - pozemní komunikace

OPRAVY V RÁMCI ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Samostatnou oblastí s celou řadou technických a technologických fenoménů je bezesporu provádění oprav, zejména lokálních, v rámci běžné údržby. Tato oblast velmi dobře dokládá přístup posledních několika let, kdy se správci dostávají pod rostoucí tlak s tím, jak na jedné straně nedochází k navyšování prostředků pro provádění potřebných oprav a preventivních zásahů, a na druhé straně se celkově zhoršuje stav konstrukcí, tím jak postupuje jejich degradace a postupné vyčerpání jejich životnosti, stejně jako se projevují důsledky obdobného fenoménu z oblasti rekonstrukcí a výstavby nových úseků pozemních komunikací. Za tento fenomén lze považovat jednoduchou, nicméně poněkud krátkozrakou strategii využívání pokud možno levných technologií a postupů, u kterých ale očekáváme co nejvyšší kvalitu, resp. v některých případech postačí, když se daňový poplatník uspokojí alespoň černým souvislým povrchem vozovky. Toto platí až na výjimky v oblasti dálnic a rychlostních komunikací ve většině zbývajících případů. U volby technologií a postupů lokálních oprav či provedení větší opravy či souvislejší údržby delších úseků je tato strategie ještě patrnější.
C:\Users\Lenka\Pictures\PRACE\PRAGIS\dělník s bagrem.jpg

Číst dál...

Pragis - skeletové stavby

Firma Pragis, a.s. se zabývá výstavbou železobetononých monolitckých skeletů. Skelet jako takový má  má více významů, lišících se dle oborů, ve kterých tato firma používá. Ve stavebnictví, kterým se zabýváme, rozeznáváme následující druhy nosných systémů:

  • rámové,

  • hlavicové,

  • deskové.

Dle materiálu je můžeme dále rozdělit na:

Číst dál...

Inženýrské stavby - pravidla

Stavební společnost PRAGIS a. s. zabezpečuje v rámci svých specializací jak pro své vlastní stavby, tak samostatně, veškeré stavební činnosti prostřednictvím svých divizí.

Z jedné divizí, které se společnost Pragis, a.s. zabývá jsou inženýrské stavby. Pro tento druh stavby zajišťuje tato firma nejen celý chod stavby, ale případné podklady a právní dokumenty pro stavbu jako takovou.

stavba domu.pngZákladním dokumentem určujícím vztah mezi zhotovitelem a stavebníkem je smlouva o dílo, která obsahuje cenu a termín výstavby. Součástí smlouvy je i platební kalendář: kdy, kolik a za co se platí. Rozhodujícím okamžikem většinou bývají uzlové body výstavby.

Většinou  bývá základová deska, obvodové zdivo do prvního patra, stropy, vyzdění štítů a montáž krovů. Další body představuje uzavření stavby (položení střešní krytiny a vsazení oken a dveří), rozvody uvnitř stavby, omítky a závěrečné kompletace..

Co je psáno…

Písemnou dokumentaci o průběhu stavby zajišťuje stavební deník, do něhož se zapisuje veškeré podstatné dění na stavbě. Deník slouží ke komunikaci mezi zhotovitelem a investorem, jeho prostřednictvím se dají provádět i drobné klientské změny a odchylky od typového projektu.

Vedení stavebního deníku je obligatorní záležitostí, nejde tedy o jakýsi projev dobré vůle zhotovitele. Přesnost zápisů v deníku má vliv i na uznání tzv. víceprací, což jsou práce, které se při zadání stavby nepředpokládaly, ale byly nutné pro její zdárnou realizaci. Vícepráce mohou být různého rozsahu a ve smlouvě o dílo bývají omezeny určitou částkou. Jakmile hrozí její překročení, má zhotovitel stavby povinnost kontaktovat investora a odsouhlasit s ním další postup.

planovani domu.jpg

Co si na stavbě hlídat

Podle zkušeností firmy Pragis, a.s je důležité ohlídat si základovou desku. Na desce se hlídá tepelná izolace, hydroizolace, protiradonová izolace, jejich přesahy a celistvost včetně průchodek přes desku pro inženýrské sítě. To znamená, že jsou na správném místě a jsou průchozí.

Dalším kritickým bodem je nosné zdivo, jak obvodové, tak vnitřní příčky, které musí být rovné a z nepoškozených tvárnic. Na to vše by nám měl dohlédnout stavební dozor, což je autorizovaný odborník s kulatým razítkem, především však člověk z praxe, který o stavebnictví něco ví.delnik s maltou.jpg

Stavební dozor má nezastupitelnou úlohu v tom, že nám jako investorovi může ušetřit hodně peněz, protože pohlídá kvalitu a technologické postupy stavby, takže se vyhneme zbytečným reklamacím a nepříjemným zjištěním typu, že někde není, co tam být mělo, že je práce provedena nekvalitně atd. Cena za autorský stavební dozor se udává jako 5 % z ceny díla.

Záruční doba u staveb je ze zákona 36 měsíců na stavební části a dva roky na vnitřní zařízení v domě. Pokud výrobce materiálů a zařízení udává záruku delší, pak by měla platit tato delší záruka..

V současnosti se převážná většina staveb financuje hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření. Po dobu čerpání hypotečního úvěru platí klient bance pouze úroky z aktuálně čerpané částky, ale nesplácí jistinu. Tu začíná splácet až po nastěhování.

Banka si svoji investici „hlídá“. Účastní se kontrolních dnů na stavbě a před placením klíčových etap stavby vysílá na kontrolu znalce, který provádí jakýsi duplicitní stavební dozor pro banku. „Podmínkou proplacení účtů je prokázat bance, že peníze byly skutečně proinvestovány na danou stavbu. Výsledkem kontrolních dnů je zápis, který zkontroluje odhadce banky, a teprve na základě jeho podpisu pošle banka peníze zhotoviteli, nikoli investorovi.

Na co dát pozor při nastěhování

Většina Čechů staví v nějaké modifikaci zděný dům, což je mokrý typ výstavby, takže je nutné dbát na řádné větrání domu. Nově postavený dům se dostane na svoji konstantní vlhkost zhruba za tři roky a po celou tuto dobu ho musíme ve zvýšené míře odvětrávat, abychom předešli vzniku plísní.

Nábytek určitě nedávat první zimu až ke zdem. Vymalovat místnosti a chodby pouze na bílo, aby byla každá změna na zdech okamžitě vidět. Během jednoho tepelného cyklu, to je léto–zima– léto, si stavba takzvaně sedne na podloží a může dojít i k drobným prasklinám na stěnách. Ty se zatmelí pružným silikonovým tmelem a teprve pak se provede finální malba.

 Bílý pórobeton pracuje jako plíce domu

Zdravé a ekonomické bydlení je téma, u nějž dochází k mnoha názorovým střetům. Současný trh totiž nabízí řadu stavebních materiálů, které mají různé výhody i rizika, a ty je třeba brát v úvahu. Všestranné řešení základních kriterií, jimiž se při rozhodování o svém budoucím domě řídíme, poskytujeme.

Škodlivé látky v bílém pórobetonu nejsou – jedná se o přírodní materiál, který se používá už téměř sto let. Nevyžaduje žádné napouštění dodatečnými konzervačními látkami, jak tomu často bývá u dřevostaveb, ani neobsahuje polystyrenové a další výplně, jejichž účelem je zlepšit tepelněizolační vlastnosti. Ytong totiž dosahuje toho nejvyššího standardu sám o sobě – díky samotné povaze materiálu, který obsahuje miliony vzduchových pórů. Vzduch působí jako izolace, ale vlhkost zde nekondenzuje, protože je odváděna ven. Pokud je v domě naopak přesušený vzduch, slouží podobně jako funkční oblečení a dokáže tyto podmínky skvěle regulovat.


optimální vlhkos.jpg

Právě optimální vlhkost a teplota jsou hlavními předpoklady, aby se netvořila plíseň, která patří k velkým zdravotním hrozbám, protože způsobuje alergie a je jednou z příčin vzniku astmatu. Důležité je i to, že bílý pórobeton nevytváří tepelné mosty – tedy místa, která mají různou teplotu, například kolem oken, v rozích a všude tam, kde se stýkají dva materiály. Ytong umožňuje tím, že má různé typy tvárnic, budovat homogenní konstrukce, kde tepelné mosty nevznikají, a tím pádem ani podmínky pro plísně. Navíc díky svým vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem udržuje optimální teplotu a jeho zásadité složení růstu plísní zamezuje.

dům srdce.jpg

Zásadní výhodou Ytongu je, že s ním dovede pracovat i laik, což potvrzuje jeho obliba u staveb svépomocí. Redukuje ale také potíže, které s sebou nese kvalita řemeslné úrovně stavebních firem. Navíc s výběrem můžeme pomoci, máme certifikované stavební společnosti, jejichž práce je na vysoké úrovni. Zkrátka s lehkými tvárnicemi lze snadno postavit to, na čem ve výsledné spokojenosti s užitnými vlastnostmi domu záleží nejvíce – hrubou stavbu.


homogenní stavba.jpg

Dům se s použitím systému Ytong stává stavebnicí, z níž si vybíráte jednotlivé díly, například schodišť, příčkovek, obloukových segmentů i střech a stropů. Umožňuje jednovrstvé zdění bez zateplení, a to u všech energetických standardů domů, včetně pasivních. Ušetří prostředky za energie a vytápění, ale i čas při stavbě a náklady na zateplování.

Ucelený sortiment v minulém roce rozšířily dva inovované systémy pro masivní střechu a strop, Ytong Komfort a Ytong Ekonom. Jednou z jejich největších výhod je, že zabraňují letnímu přehřívání interiéru a jsou vhodné i do pasivních domů. Mají zvýšenou ochranu před hlukem a jsou velmi variabilní pro různé typy projektů. Ytong Komfort navíc představuje jedinečný konstrukční systém, který umožňuje stavět střechu bez nadbetonávky a KARI sítě, čímž uspoří více než třicet procent nákladů.

Zdravý dům, snadno realizovatelný svépomocí, s vynikajícími předpoklady pro úspory energie, možností jednovrstvého zdění u všech energetických standardů a jeden dodavatel sortimentu od sklepa až po střechu – to vše jsou dobré argumenty pro to, aby se bílý pórobeton stal i vaší volbou.

Příčiny vlhnutí stavebních objektů

Firma Pragis, a.s. zajišťuje úpravy chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.Základní příčinou vlhnutí stavebních konstrukcí je jejich nedostatečná, nevhodná, poškozená nebo již dožilá ochrana konstrukce, tedy izolace proti vodě a vlhkosti.

Pro nalezení příčin a důvodů vlhnutí objektů a konstrukcí je nutné konstrukci analyzovat samostatně po jednotlivých částech a podle způsobu namáhání konstrukce.

 

Podle způsobu namáhání konstrukce

Před rozborem příčin vlhkostních poruch konstrukce (objektu) je nutné prozkoumat a stanovit způsoby namáhání objektu závisející na jeho poloze v terénu a zastavěném území a jeho expozici vůči světovým stranám a převládajícímu větru.

Schéma hydrofyzikálního namáhání pozemního objektu

obr 5.gif

 Schéma hydrofyzikálního namáhání zapuštěné konstrukce v propustném prostředí

obr. 6.gif

 Schéma hydrofyzikálního namáhání zapuštěné konstrukce v nepropustném prostředí

obr 7.gif

 

VZTAHY HYDROFYZIKÁLNÍ EXPOZICE A DIMENZE POVLAKOVÝCH IZOLACÍ

 Po určení způsobu namáhání je možné příčiny rozdělit do následujících kategorií:

 

  • Voda srážková - atmosférická

Jde o zabezpečení stavby před účinky vody ve formě deště, sněhu, ledu a kondenzaci vodní páry z venkovního vzduchu.

Současně je třeba dostatečně objekt i konstrukce chránit proti atmosférické vodě hnané, ať je to déšť či sníh nebo jejich extrémním projevům, jako je námraza. Srážky hnané větrem a námraza se vyskytují především v exponovaných a velmi exponovaných polohách - na návětrných stranách terénních nerovností a hor, obecně na místech s velkou rychlostí větru, vysokým obsahem atmosférických vodních srážek a poklesem teploty pod bod mrazu.

  •  Konstrukční úpravy chránící před účinky atmosférických srážek

Jako příklad konstrukční ochrany objektu mohou sloužit konstrukční úpravy tradičních horských staveb, u kterých bývají návětrné stěny kryty stejně pečlivě jako střešní plášť (dřevenými nebo asfaltovými šindeli, plechovými nebo vláknocementovými šablonami aj.), tvar a provedení střechy je navrženo v závislosti na směru převládajícího větru. Střešní konstrukce mívají významné přesahy (v alpských zemích není neobvyklá velikost přesahů střešní konstrukce přes obrys nosné svislé konstrukce 200 i více cm - střešní konstrukce jsou podpírány speciální úpravou nosných prvků - konzolami nebo šikmým podepřením). Velké přesahy střešních konstrukcí zabezpečují i odvod odkapávající a odtékající srážkové vody z dosahu základových konstrukcí, protože okapy se u těchto konstrukcí pro extrémní zatížení sněhem a ledem nepoužívají. Voda volně odtéká z okapní hrany a díky velikosti přesahu odstřikující voda po dopadu na terén nedosáhne na svislé ani základové konstrukce. Terén pod okrajem střechy je většinou zpevněn dlážděním přírodním kamenem a spádován důsledně od objektu. To zaručuje stabilitu a únosnost základové spáry. Konstrukce v kontaktu s terénem ohrožené vzlínající vlhkostí jsou většinou založeny na kamenných podkladech nebo kamenných pásech vystupujících nad terén a podlaha přízemí bývá roštová (podsklepení objektů v horských oblastech ve větší míře není obvyklé pro vysoko vystupující skalní podklad).

  •  Voda srážková povrchová

Jde o ochranu objektu před účinky vody na povrchu terénu. Pro ochranu materiálů i objektu před vlhnutím je nutné odvádět atmosférickou srážkovou vodu od objektu, ať jde o vodu přitékající k objektu po svažitém terénu nebo vodu ze střech a okapových systémů.

Současně je třeba dostatečně objekt i konstrukce chránit proti vodě odstřikující po odrazu při dopadu na zem, nejjednodušeji přesahem okapního okraje střešní konstrukce nebo jinou konstrukcí chránící proti klimatickým vlivům (markýzy, přístřešky apod.). Svislé plochy, které není možné ochránit přesahem, se upravují vhodným provedením soklu, většinou jednoúčelovými, soklovými fasádními hmotami. V ostatních částech budov mimo sokl (částí fasád nad římsami nebo střešními plochami, které přiléhají ke svislé konstrukci pod úhlem menším než cca 30°-40°) je vhodné chránit povrch hydrofobizací do výšky min. 300 mm.

 Veškeré práce týkající se Inženýrských sítí Vám profesionálně zajistí firma:

PRAGIS a.s. - Divize  STAVEBNÍ SPECIFIKACE

Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa www.pragis.cz

 

PROBLEMATIKA KONSTRUKCÍ POZEMNÍCH STAVEB

 

pozemní stavby.jpg

- dobré tepelně technické vlastnosti: větší tepelný odpor v závislosti na vylehčení keramiky dutinami,

- nehořlavost, velká odolnost proti ohni,

- dobrá únosnost v tlaku,

- malá teplotní roztažnost a z toho vyplývající větší velikost

dilatačních úseků

 Nevýhody:

- velká pracnost zděných konstrukcí,

- malá únosnost zdiva a vlastních keramických prvků v tahu,

- menší únosnost v tlaku - omezení výšky staveb,

- omezení výstavby v zimním období.

Použití:

- historické stavby; do pol. 20. st. nejběžnější stavební materiál,

- nosné zdivo nižších objektů,

- nenosné svislé konstrukce (příčky, obvodové pláště apod.),

- keramické tvarovky jako výplně železobetonových žebrových a

kazetových stropů,

- keramické obklady a dlažby.

 
Betonové konstrukce.png

Betonové konstrukce

Výhody:

- materiál, jehož vlastnosti lze předem navrhnout vhodnou volbou poměru a kvality jednotlivých složek,

- možnost téměř libovolného tvarování konstrukcí, vysoká variabilita návrhu,

- velká pevnost v tlaku,

- možnost vyztužování betonu ocelí - železobeton,

- možnost předpínání betonu - předpjatý železobeton,

- železobeton: velká pevnost v ohybu i tahu,

- nehořlavost, velká protipožární odolnost,

- možnost realizace ve vlhkém prostředí event. přímo ve vodě,

- velká životnost a trvanlivost materiálu, zdivo z dutinových cihelných tvárnic monolitické

- velká tepelná jímavost materiálu (akumulace),

- monolitické konstrukce: možnost variabilního tvarování konstrukce přímo na stavbě, nižší dopravní náklady,

- prefabrikované konstrukce: rychlá výstavba, možnost montáže i v zimním období, menší staveništní pracnost.

Nevýhody:

- minimální tepelný odpor - nutnost tepelné izolace obvodových konstrukcí z betonu; nebezpečí vzniku tepelných mostů,

- reologické změny betonu - smršťování a dotvarování betonu,

- monolitické konstrukce: velká staveništní pracnost - pracné a nákladné bednění, omezení výstavby v zimním období,

- prefabrikované konstrukce: velké dopravní náklady, potřeba těžké mechanizace pro dopravu i na staveništi,

- degradace povrchových vrstev betonu v důsledku karbonatace,

koroze výztuže,

- technicky i ekonomicky náročná demontáž, demolice

a recyklace,

Použití:

- od počátku 20. století, v současné době nejrozšířenějším stavebním materiálem,

- monolitické konstrukce, prefabrikované konstrukce, spřaženéprefa-monolitické konstrukce,

- výškové stavby.

  Kovové konstrukceKovové konstrukce.jpg

Výhody:

- rychlá montáž nevyžadující technologické přestávky,

- montáž lze realizovat v zimě i v nepříznivém počasí,

- prvky konstrukce jsou předem vyrobeny s velkou přesností,

- menší staveništní pracnost, menší dopravní náklady,

- nehořlavý materiál,

- snadná a rychlá demontáž konstrukce, snadná recyklace,

- relativně malá vlastní tíha konstrukčních prvků vzhledem k jejich únosnosti,

prostorová prefabrikace prefabrikované konstrukční systémyspřažené prefa-monolitické akce ocelová skeletová konstrukce


navrhování a realizace staveb.jpg

Základním cílem navrhování a realizace staveb pozemního stavitelství musí být vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po dobu celé přepokládané životnosti. Znamená to vytvoření provozně promyšlené a estetické architektonické formy objektu, která splňuje veškeré požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické a ekologické požadavky vzhledem k okolí objektu.

Aby bylo možné realizovat po všech stránkách kvalitní objekt, je třeba splnit řadu požadavků a skloubit je v konstrukčním řešení tak, aby byly všechny složky harmonicky vyváženy. K tomu je zapotřebí navrhnout konstrukci splňující architektonické požadavky, konstrukčně statické požadavky, stavebně fyzikální požadavky, požadavky protipožární ochrany, ekologické požadavky aj. Výsledný návrh musí zároveň odpovídat technologickým a ekonomickým možnostem z hlediska vlastní realizace objektu, ale i z hlediska zajištění bezporuchového a bezpečného provozu objektu v průběhu jeho životnosti s ohledem na zajištění trvale udržitelného rozvoje.

 

Architektonické požadavkyArchitektonické požadavky.jpg

Architektonické požadavky stanovují základní podmínky skladby objektu z hlediska vnitřní dispozice, vztahu k okolí objektu a z hlediska jeho estetického řešení. Architektonické požadavky lze rozdělit do následujících skupin:

Urbanistické požadavky: požadavky na umístění stavby, požadavky na strukturu obcí, požadavky na intenzitu využití pozemků aj.

Provozní požadavky: typologické požadavky na řešení dispozice objektů.

Estetické požadavky: požadavky na objemové řešení stavby.

Požadavky památkové péče: ochrana stavebních památek historicky i technicky cenných.

 

Technické požadavky

Základní technické požadavky na výstavbu jsou stanoveny ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. (Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu) a v technických normách, které předepisují technické vlastnosti, parametry a technologické postupy opakovaných konstrukčních řešení za účelem zajištění jejich jakosti a bezpečnosti. Technické požadavky lze rozdělit do následujících skupin:

Obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb: mechanická odolnost a stabilit

(konstrukčně statické požadavky), požární bezpečnost, ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí (zdravotní nezávadnost, hygiena vnitřního prostředí aj.), ochrana proti hluku a vibracím (akustická pohoda, vzduchová a kročejová neprůzvučnost aj.), bezpečnost při užívání (včetně požadavků na bezbariérový provoz), úspora energie a ochrana tepla.


norma.png

Požadavky na odolnost konstrukcí vůči vnějším vlivům: působení podzemní a srážkové vody, vzdušné vlhkosti, proudění vzduchu, slunečního záření a agresivity prostředí.

Požadavky na pohodu vnitřního prostředí: tepelně-vlhkostní mikroklima (šíření tepla, vlhkosti a vzduchu konstrukcí, tepelná stabilita místností), zraková pohoda (požadavky na denní, umělé a sdružené osvětlení prostor), odérové a mikrobiální mikroklima aj.

Technologické a ekonomické požadavky

Technologické požadavky zahrnují technologické možnosti výroby, organizace výstavby, způsob dopravy, dostupnost materiálů a technologií, nároky na skladování, sezónnost prací aj. Ekonomické požadavky limitují volbu technického řešení i kvalitu výsledné realizace. Ekonomická efektivnost objektu by měla být hodnocena z hlediska celého životního cyklu (od výstavby až po demolici objektu) a ne pouze z hlediska pořizovacích nákladů na výstavbu.

Provádění ocelových konstrukcí

Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách, ale nejsou v normě evropské.

  • Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách ale nejsou v normě evropské. Konkrétně ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí [1] z roku 1988 byla zrušena a v roce 2012 byla vydána ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí a inženýrských staveb [2]. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí [3] z roku 1996 byla v roce 2011 nahrazena normou ČSN 73 2603 Ocelové mostní konstrukce – Doplňující specifikace pro provádění, kontrolu kvality a prohlídky [4]. Evropská norma ČSN EN 1090 Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí má tři části [5], [6] a [7] a jak je z názvu patrné, tak se týká nejen ocelových ale také hliníkových konstrukcí.

Pro ocelové mosty platí ještě Technické kvalitativní podmínky (TKP), kapitola 19, které definují požadavky objednatele ocelového mostu na kvalitu materiálu, výrobu, montáž a údržbu ocelových mostů železničních [8] nebo mostů pozemních komunikací [9]. TKP 19 se používají pro zhotovení zadávací dokumentace stavby, pro následné výběrové řízení a pro hodnocení kvality díla.

 Veškeré práce týkající se POZEMNÍ STAVBY

Vám profesionálně zajistí firma:

 PRAGIS a.s. - Divize  POZEMNÍ STAVBY

 Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 Tato e-mailová adresa www.pragis.cz